Zrušme církevní restituce referendem

Vliv církví v našem prostoru klesá a bude klesat i nadále. Stále totiž ubývá lidí, kteří cítí potřebu být dobří proto, že je to - jak hlásají církve - výhodné pro jejich život záhrobní (jinak by přišli buď do očistce nebo rovnou do pekla), a přibývá těch, kteří chtějí být dobří, protože je to tak dle jejich přesvědčení dobré, a se životem záhrobním v církevním smyslu proto nekalkulují. A souběžně s tímto trendem ubývá - či lépe řečeno - už dnes ubyli do neexistence oni potencionální zločinci, které by od páchání jejích zločinů mohla odvrátit myšlenka na odplatu za jejich hříchy tam někde na nebesích. Spočítáno a sečteno - to, co církve vyhlašovaly a do dneška vyhlašují jako důvod své existence - už neexistuje buď vůbec, nebo to zcela a neodvolatelně zmizí během dalších let.
Je to vývojový trend, který postupuje společně s prohlubujícím se vzděláváním lidí už od nejtemnějších údobí středověku a bude spolu s dalším vzděláním a k němu navazující humanizací společnosti postupovat i nadále. To všechno lidé vědí a hlavně cítí a je zdrojem jejích nepolevujícího odporu proti církevním restitucím, vyhlášeným nedávno padlou pravicovou vládou a schváleným taktéž nedávno padlou poslaneckou sněmovnou. Ony tedy slavně odešly, ale restituce zde zůstaly jako snad to vůbec nejnenáviděnější residuum po jejích vládnutí. Jako rána, která bolí vědomím, že peníze a statky, vzniklé z práce lidí, plynou někam, kde jsou investovány zbytečně, a chybějí tam, kde by lidem, zvláště nejpotřebnějším, mohly pomáhat.
A tak se volá po všelidovém referendu, které by restituce smetly, ale odpovídá se těm hlasům velmi rozhodně a téměř odkudkoliv, že na nápravu je už pozdě, restituce posvětil zákon, smiřte se s nimi - tady už ani referendum nepomůže. Ale lidé se nevzdávají, vědomi si spravedlností svého požadavku se obracejí k dalším a dalším zasvěceným činitelům - až se jeden z těch dotazů, tentokrát vedeným z ČT - dostal až k Václavu Pavlíčkovi, našemu údajně největšímu znalci ústavního práva (a měl se k němu tedy logicky dostat jako k prvnímu). A ten odpověděl zhruba takto: Jsme demokracií, to znamená vládou lidu. Hlas lidí je tedy nejvyšším a rozhodujícím činitelem našeho ústavního práva, a jestliže tedy lidé v celostátním referendu odhlasují svou vůli zrušit jakýkoli zákon - včetně zákona o církevních restitucích - je možno tento zákon skutečně zrušit a uvést tak věci do původního stavu.
Takže na tomto by se dalo stavět, nemyslíte? Jsme informováni, že KSČM má referendum o církevních restitucích ve svém volebním programu a jde o to, které další politické strany či uskupení se k tomuto spravedlivému požadavku připojí. ČSD hlásí zatím jen korekci rozsahu restitucí, což se vzhledem k jejích dřívějšímu a zásadnímu odporu proti nim a nyní v souvislosti s výrokem profesora Pavlíčka zdá být poněkud málo. Ale doufejme, že věci jsou stále ještě v běhu a že náprava je i tady možná.
Zhlédnuto 5 x