Pospíši se v takové partě udržet nemohl

 

PROKRISTA, JAK SE DO TÉHLE PARTY MOHL DOSTAT?
22. října 2010
Vsadím se, že dobrých 90 procent z vás uhodlo, o kom to píši. A to i když jsem vynechal ministra. A nedivím se. Protože tenhle člověk ční nad svou stranou jako obrovský a nevysvětlitelný otazník. Co tam dělá? Jak se mezi ně dostal? A jak to mezi nimi může vydržet? Vždyť on nelže, nepodvádí, nedává rány pod pás - jako všichni, kteří stojí kolem něj?
Před časem jsem napsal, že pro slušného člověka neexistuje způsob, jakým by s odeesákem něco dělal, aniž by se od něho, anebo od toho, co s ním dělá, neumazal. A právě tenhle Jiří Pospíšil mi do té definice (jako jediný člověk z ODS, kterého jsem měl možnost v TV či rozhlasu sledovat), vůbec nepasuje. Což mě mrzí, protože definice by měla platit bez výjimek. A tak hloubám, přemýšlím, jak se může stát, že je někdo někde, kde - podle své povahy či charakteru - nemá co pohledávat. Že by ho tam nasadila opozice, aby jeho postavou vyakcentovala rodíl mezi ním a jeho parťáky a tím na ty parťáky a na to, co dělají a jací jsou, vrhla dodatečný zdroj světla? A zalarmovla tak veřejnost?
Opravdu nevím! Je to záhada. Ale obávám se, že jsem ministrovi touto úvahou moc neposloužil. Vždyť on se nepohyuje mezi námi, kteří jeho morální integritu uznáváme a vážíme si jí. ON SE POHYBUJE MEZI NIMI!!! Ať ho Bůh i všichni svatí chrání!

Vážený čtenáři, shora citovaný článek jsem na www.blogy.nenasili.cz zveřejnil 22. 10. 2010 a dnes tedy na moje slova konečně došlo. Upřímně řečeno, divím se, že to trvalo tak dlouho. Protože pro Pospíšila jako člověka s charakterem bylo zázrakem a možná i světovým rekordem svého druhu pohybovat se v partě tak zřejmých a zřetelných morálních banditů více než 20 měsíců, aniž by buď on sám z bandy utekl, nebo aniž by banda vypudila jeho. Stalo se dnes konečně to očekávané druhé a to za všeobecného souhlasu veřejnosti s tím, že premiér bohapustě lže, pokud jako důvod ministrova propuštění uvádí jeho manažerské selhání. A pokud jsem si v celé téhle záležitosti tak trošku zaprorokoval už před necelými dvěma roky, zkusím to i nyní a předpovídám, že za propuštění ministra Pospíšila z vlády premiér těžce zaplatí a že od tohoto aktu půjde jeho obliba u veřejnosti už jen dolů a dolů, až se konečně jeho tvář stane lehce zapamatovatelným symbolem mravní bídy české politiky začátku jednadvacátého století.