I mezi méně bystrými je třeba držet míru

 

Jistý úspěch, který pan Schwarzenberg sklízí na politické scéně, je výsledkem jeho odhadu mentality většinového počtu našich - ale nejenom našich - lidí. Za prvé vychází tento pán z přesvědčení, že převažující počet lidí (voličů) , kteří jsou tzv. objektem politiky, je buď průměrně nebo podprůměrně inteligentních - a na takovéto troubely je tedy třeba jít tak, jak se na troubely chodí. Například lidovou mluvou a zvláště pak tzv. lidovými šplechty. Vždyť prosťáčci, které kníže loví v celém revíru Česka, mohou roztát vděčností a blahem, když slyší, že na ně šlechtic mluví jadrně a od plic, jako by byl jeden z nich, ale přitom on jeden z nich naprosto není, to se jen k nim jakoby z velkodušnosti - ale ve skutečnosti z důvodů politicky zištných - ze své výše sklání a davá jim tak na sladký okamžik zapomenout, kde jsou oni a kde je on. A za tenhle sklon pána ke kmánovi i za to chvilkové zapomnění pravého stavu věcí by kmán odedávna lízal pánovi boty - a pán to ví a v plné míře toho využívá.
Pán také ví, že převažující polovina občanů nemá paměť, že je jim dnes možno říct něco a za týden něco zcela opačného - a převažující polovina to poslední klidně přijme, protože to první už zapomněla. Pan také ví, že většinová polovička nevlastní tzv. kritický aparát, takže je docela dobře možné říct jí absolutní nesmysl, aniž by ona většinová půlka populace postřehla, že šlo o nesmysl. A tak to jde a tak to chodí až do okamžiku, kdy je ten nesmysl, splynulý ze rtů pána, tak nesmírný, že musí kdosi kdesi sednout a o tom nesmyslu napsat.
Konkrétně jde o případ manžela někdejší ukrajinské premiérky Tymošenkové, který potom, co mu za monstrózní podvody začala být půda na Ukrajině horká, utekl k nám (a že věděl přesně kam utíkat), a požádal zde o azyl. Dostal jej a ministr Schwarzenberg, vědom si své přesvědčovací schopnosti pro onu většinovou půlku obyvatel, prohlásil, že když je na světě taková země, před kterou musí její občané prchat, pak zde musí být i země, která takové štvané chudáky přijme.
Co z této zvrácené logiky pana ministra logicky plyne? Nic jiného než to, že i náš stát je zlý a darebácký, když z něj jsou jeho občané (Krejčíř, Pitr, Kožený a jiní) nuceni prchat. A státy, na jejichž území se tito výtečníci momentálně nacházejí, činí proto zatraceně dobře, když na naše úřady, na naše ministerstvo i na našeho ministra dělají dlouhý nos. Stejný, jaký teď on dělá na Ukrajinu.