Je ČSSD skutečně pro letiště Václava Havla?

Z novinek v Dobrém ránu na ČT jsem se dověděl, že špičky ČSSD jsou pro přejmenování pražského letiště na letiště Václava Havla. Ta zpráva mě zdrtila. Až dosud jsem se totiž domníval, že pro ČSSD je jakýmsi světlem či majákem, za kterým je třeba kráčet, životní i politický odkaz našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka, a nepovažoval jsem proto za možné, aby se tatáž ČSSD postavila za někoho, kdo proti tomuto odkazu zcela jasně žil i jednal, a tento odkaz ve skutečnosti bořil, seč mu síly stačily. Cožpak ony špičky ČSSD nezaznamenaly, že Masaryk např. považoval Slovanstvo za matku Čechů i Slováků, že Slovany, zvlášť ty z jihu Evropy miloval, zatímco podle Havla to byly vždy, všude a za všech okolností jen slovanské národy, jmenovitě pak Rusko a Srbsko, které stály za všemi zločiny a strázněmi, kterými Evropa v posledních letech prošla? Cožpak už přešlo v zapomenutí, že V. Havel nikdy (pokud si pamatuji), nevyjádřil Rusku vděčnost  či i jen uznání za to, že porazilo Němce a uchránilo nás tak od osudu židů, ale naopak nacházel na něm jen hnidu za hnidou, tak umanutě a nespravedlivě, jako by to, kdyby přežil, činil snad už jen Josef Goebbels.? Cožpak si špičky ČSSD nepamatují, jak náruživě horoval  V. Havel za letecké boření Bělehradu, překrývaje to fíkovým listem svého proslulého"humanitárního bombardování? Toho Bělehradu, ve kterém se jako v jediném městě na světe konaly v pro nás tragických letech 1938 a 1968 masové manifestace na naši podporu a v onom datu prvním zde desetitisíce Srbů podepsaly svůj závazek branné pomoci smrtelně ohroženému Československu? Byli jsme tehdy za tuto jedinou podporu, kterou jsme měli, nesmírně vděčni, vděčně by ji vnímal i T. G. Masaryk, kdyby žil, ale V. Havel ve zpětném pohledu tuto  vděčnost, jak je ze shora řečeného zřejmé, nesdílel ani v nejmenším. A aby o tomhle nebylo ani mýlky nejmenší, ubezpečoval národ, že naše předválečná láska k Jugoslavii patřila  prý nikoliv Srbům, ale Chorvatům.  Tedy těm, kteří pak spolu s Němci táhli na Stalingrad. Vysvětlení pro takovýto Havlův postoj jsou dvě a obě jsou, řekl bych, prekérní. Buď V. Havel hleděl na tuto věc zcela nezúčastněně, čili jako cizinec, anebo řešení tehdejší naší situace spíš než v obraně proti násilníkovi viděl v "ochraně", která nás s příchodem německé armády zalehla 15. března 1939. Výborné vztahy Havlových s německými okupanty takovouto možnost, bohužel, nevylučují.
Ale nejde jen o Slovanství. Vždyť Havel byl Masarykovým protikladem téměř ve všem. Cožpak Masaryk neprohlásil, že " náš program budiž Tábor!", což znamenalo jasný odklon jak od šlechty tak od katolického kléru, za které by naopak V. Havel cedil krev? Cožpak Masaryk neprobojovával zásadu, že volný přístup ke školnímu vzdělání( a to i univerzitnímu), i zdravotní péči musí mít chudí stejně jako bohatí, zatímco V. Havel nevydal ani hlásku, když se pod pravicovou vládou začalo jak naše školství tak i zdravotnictví dělit na větve pro majetné a nemajetné? Mluvit o vztahu T.G. Masaryka ke Slovákům je zbytečné mluvit, zato Havel zamířil svou první cestu v úřadu prezidenta nikoliv na Slovensko, jak to téměř všichni očekávali, jak to dále vnitropolitická situace nutně vyžadovala i jak ho proto o tento směr  úpěnlivě prosil vedoucí jeho poradců M.Šimečka, ale do Německa, a značnou měrou tak přispěl k pozdějšímu rozpadu nejvýsostnějšího Masarykova díla - to je Československé republiky.
A tak nevínm. Chce skutečně Masarykova strana, jak se jí kdysi říkalo, mít v Praze letiště Václava Havla?